To platí i pro soudce, politiky a celou takzvanou vrchnost, neboť ne každý záškolák je natolik bystrý a zvídavý, aby si pak doplnil znalosti například četbou. Jistěže nikdo nemůže chtít po soudci, aby kromě práv vystudoval řadu jiných nesouvisejících oborů, jako například etologii zvířat. Pro ty, kterým nepřirostla literatura k srdci, může být významným pomocníkem kvalitní kinematografie nebo i přírodopisné dokumenty. To jsou zdroje, z nichž by mohl Ing. Miloš Zeman, advokát Hradu JUDr. Marek Nespala i soudce JUDr. Tomáš Novosad snadno pochopit, jaká atmosféra panovala v Československu v roce 1939 po Mnichovské dohodě a v době probíhajících deportací Židů z území obsazených Němci.
Od roku 1935, kdy byla uzákoněna rasová a biologická méněcennost „neárijského“ obyvatelstva Německa (Norimberské zákony), byli do koncentračních táborů posíláni také Židé. Po anexi Rakouska v dubnu 1938 bylo mnoho německých a rakouských Židů deportováno do Dachau, Buchenwaldu a Sachsenhausenu. Masové zatýkání Židů probíhalo také po Křišťálové noci (96 Židů bylo zavražděno během ní, asi 30 000 posláno do koncentračních táborů)[12] v listopadu 1938.
Nevím, jak velkolepé hrdinské činy Ferdinanda Peroutky by bylo bývalo nutné doložit, aby výše jmenovaní pánové ustoupili od jeho kaceřování. Pokud by se naše justice vyvíjela (degradovala) dál tímto způsobem, mohli bychom se dočkat i podobného dehonestování signatářů Charty 77, neboť i o těch by se dalo říci, že nevyužili všech sebezničujících prostředků, jimiž mohli tehdejší moci pěkně od plic vyjádřit své pohrdání. Dle vzoru kauza Peroutka by bylo možno i je obvinit z fascinace komunistickou mocí, jíž podlehli, čehož důkazem je, že většina z nich kriminály přežila. Někdy se stává, že ti nejstatečnější bojovníci proti bezpráví očekávají stejné odhodlání i od těch druhých. O hrdinských činech Ing. Zemana, JUDr. Nespaly a JUDr. Novosada jsem se zatím nikde nedočetl.
Potud mé zamyšlení nad nedostatečnou erudicí a znalostech relativně nedávné historie, čehož důsledkem je nedůstojný závěr kauzy Hrad versus Terezie Kaslová.
Zajímavá je však i argumentace z oboru etologie zvířat. Pokud se soudce rozhodne potěšit milovníka bonmotů a včlenit do zdůvodnění rozsudku přijatelného pro hlavu státu něco veselého, neměl by se pouštět na tenký led, protože v takovém případě hrozí mimo jiné i kouzlo nechtěného. Posuďte sami:
„Fascinace nemusí být vyvolána jen něčím kladným, avšak též něčím záporným ve smyslu uhranutí, jako je králík fascinován pohledem kobry. Takto hodnotící soud má ve vztahu k Peroutkovi jednoznačně reálný základ,“ uvedl soudce v rozsudku.
Fascinace skutečně nemusí být vyvolána něčím kladným. To víme všichni. Svědčí o tom záběry zachycující téměř nepříčetné účastníky projevů Adolfa Hitlera. Záznamy z politických procesů a řečí Dr. Urválka možná svědčí o jeho fascinaci sebou samým jako nástrojem zničující moci.
Jenže králík není kobrou fascinován nikdy! Z knihy Mozek, duše a tělo (Rüegg, Johann Caspar): Nicméně mnohým lidem se při strachu nezvýší srdeční frekvence a krevní tlak, naopak: Kolabují a omdlévají. I určitá zvířata reagují na nebezpečí, především když jsou mladá, nikoli reakcí útok nebo útěk a zvýšením tlaku, nýbrž poklesem sympatikonu a aktivací parasympatiku. Předstírají smrt. Typickými příklady jsou vačice (Opossum) a příslovečný králík, „který ztuhne při pohledu na hada“ (freezing response)…….
Ferdinand Peroutka nebyl Hitlerem ani fascinován, ani z něho neztuhl. Naopak psal tak, že dostal mnoho příležitostí nepřežít válku, tedy stát se takzvaně tuhým.
Předpokládám, že současný ministr spravedlnosti Blažek si je dobře vědom, že touto kauzou justice připomněla staré pořádky a veřejnost (ani odbornou) nepřesvědčila o své nezávislosti. Možná spíše o tom, že tváří v tvář moci umí ztuhnout bez obav z mezinárodní ostudy.