Znali jsme je už kdysi, když nám soudruzi tvrdili něco, čemu sami nevěřili. Věděli, že víme. Byla to někdy jen taková hra. Někdy víc Kremlu úlitba, jindy víc z vlastní ochočené vůle.Počítali s tím, že část lidí lži uvěří. Ti bezproblémoví. A ti ostatní? Ti pochopí to, co je jim dáno k pochopení: Mějte se na pozoru. I vám je adresována ta lež, abyste věděli a byli si tím jisti, že po téhle lži dovolíme si zas jinou. Zas a znovu. Že dovolit si smíme. Bez obav z čehokoli. Bez obav hlavně z vás. Že nic nám nebrání vám lhát jakkoli pod obraz.
Doba se změnila. Přinesla nebývalé možnosti šíření informací, desinformací i obludných lží. To si vyžádalo propracovat technologii klamání na vysoce sofistikovanou úroveň. Někdy se zdá, že je tomu naopak, ale to by byla mýlka.
Válečné zločiny na civilním obyvatelstvu Ukrajiny nejsou jedinou zbraní, která má demoralizovat a donutit armádu Ukrajiny složit zbraně. Je to jen součást vydírání. Ta druhá část je způsob popírání zločinů. Buča je důkazem té technologie. Způsob, jakým je popíráno, co se tam stalo, se může jevit jako zcela idiotský. Jako by ruská propaganda byla v rukou opilých oficírů, kteří v deliriu ignorují všechny indicie, svědectví, satelitní snímky, důkazy. Funguje to „náramně“. Jedni popíračům rádi uvěří, jiní s rozpaky, a ostatní? Ti přece pochopí, co uvedeno je již výše: Jsme strašní a schopni všeho, a proto můžeme vám lhát, co se do vás vejde. Abyste věděli, že na tom, co si pomyslíte, houby sejde. Lžeme, a vy se máte bát.
Blog | Jaroslav Herda