Dokonce měly vůli zjistit, jak to bylo s podpisem Andreje Babiše mladšího. Radou jim mohl být nápomocen kandidát na prezidenta České republiky pan inženýr Andrej Babiš, nikoli já. Dojmu, že bych snad já mohl do věci vnést světlo, nabyl pan Josef Nožička v diskusi na blogu iDNES:
„Tak pokud máte věrohodné důkazy o tom, že Babiš nechal ten podpis zfalšovat, pak je chybou, že jste nepředal orgánům, činným v trestním řízení… “
Nedisponuji věrohodnými důkazy. Ani nevěrohodnými. Prostě žádnými. Dojem, že bych jimi disponoval, mohl vzniknout jen neporozuměním mé odpovědi na komentář paní Radky Johnové:
RJ – „Volba není mezi Prahou a vesnicemi, ale mezi obchodem a válkou. Dávám přednost obchodu. (A jsem z Prahy)“
JH – „O obchodu toho moc nevím. Dokonce netuším, kolik stojí zfalšování podpisu expremiérova syna“.
Ve své odpovědi paní Johnové jsem, jak je zřejmé, jméno pachatele neuvedl, a to nikoli proto, že bych je tajil, ale proto, že je neznám. Pouze se domnívám, že nikdo nezfalšuje podpis na tak důležité listině z rozmaru a nezištně. Není mou vinou, pokud v někom osobnost kandidáta na prezidenta České republiky vyvolává představu o pachateli. Vinen je tím sám Andrej Babiš. Ze závěrů soudu vyplývá, že orgánům činným v trestním řízení mohl být nápomocen právě on (tedy nikoli já):
„Nečiníme závěr, že by převody akcií podepsal Andrej Babiš starší“, řekl soudce. Podle soudce ale Babiš starší musel vědět, kdo ve skutečnosti listiny podepsal. „Pokud to nepodepsal, tak ta osoba, co to učinila, to musela udělat s jeho vědomím.“
Pravdivost výpovědi Andreje Babiše mladšího potvrdil soudce:
„Nic takového rozhodně podepsat nemohl,“ uvedl Šott s tím, že Babiš byl v té době v USA, kde studoval. Dále podotkl, že neexistuje jediný důkaz o tom, že Babišův syn dokument podepsal – nikdo ze svědků jej při tom neviděl. „Nelze učinit kategoricky závěr, že to podepsal obžalovaný Andrej Babiš. Musel ale vědět, že to nebyl Andrej Babiš mladší, a musí to vědět dodnes, jak to s tím podpisem bylo,“ konstatoval.
To je více než nenormální, když výpověď vlastního syna (podepřenou srozumitelnými fakty) zpochybní jeho duševním onemocněním kandidát na prezidenta České republiky. Za projev duševního onemocnění bych spíše považoval víru v možnost podepisovat převod akcií a současně být za oceánem.
To je pro mne dostatečný důvod k tomu, abych takového člověka nevolil nikdy nikam, a už vůbec ne na post prezidenta České republiky. A to, i kdyby byl bývalým politickým vězněm a signatářem Charty 77. Pro mne to tedy rozhodně není volba mezi obchodem a válkou. Ostatně na straně Ruska jsou ti, o nichž se zmiňuje zpráva BIS, nikoli generál Pavel.
Andreje Babiše bych nevolil, ani kdyby jeho protikandidátem byl pan PhDr. Josef Skála, CSc. Tak ponižující volby bych se vůbec nezúčastnil.
…………………………………………………………………………………………………………………….
J. Edgar Hoover na počátku své kariéry těžce nesl, že část veřejnosti vnímala v čase hospodářské krize bankovní lupiče jako sympatické dobrodruhy. Domnívám se, že by každý z nich v očích občanů USA klesl a byl by navždy pohrdán, kdyby se pokusil s vlastním synem zamést u soudu tak, jak to předvedl Andrej Babiš. Měl Babiš právo nevyhovět soudu a neposkytnout své podpisy k dalšímu zkoumání? Ovšem. Měl právo předstírat, že syn umí být současně na dvou kontinentech? Ovšem. Voliči jeho smělost umějí ocenit.