Dalekát´ cesta tvá, země česká? Marné volání? Snad. A at´si je to třeba tak, zbývá nám snad co jiného, než rozum pokusit se povolat a srdce s ním, když předem poznány být nemohou důsledky lhostejného hnípání?
Stříhali téměř dohola muže na malého chlapečka. Na králíčka. Na Havla ne, to prý mu nepřísluší. Na blbečka, jenž prý byl fascinován mocí tak, že jako hlupák výjimečný se neuměl jí ani zavděčit a nepochopen náhodou jen přežil. A nás stříhali s ním. Mnohá železná korouhev se otáčela, až to zlověstné skřípění zas připomnělo, jak se to dělalo a zas a znovu dělá. Čelem vzad, pak srovnat krok a při zdi spokojeně spát. Rosila se čela. Jedna bázní, jiná studem nad tím ponížením. Nad lží co podlým šířícím se bludem. Že ještě ne chytit a rváti z cizího? Ale už přece ano! Surově tak, aby se mysl mnohých zaskočená zastavila, a odpojená přestala se ptát. Servat důstojnost, jak byl by to jen ukradený šat a pověst třísnit mrvou. Slova jak lejna pleskala. Jak čmáraná by před tím byla na umakart stolu kantýny na Hradě páté cenové skupiny. Že je pro novináře čest být laureátem Peroutkovy ceny? Tak co s tím jeho odkazem? Rozcupovat? Rozcupovat! A pak ho narrrrrveme do popelnic! Abychom byli v dobré míře, raději do hmoždíře! Za to že seděl v díře! Namířit na ty žurnalisty, aby si nikdo nebyl jistý. A kdyby přece někdo zůstal ve stoje, tak pal! A s tím, co zbyde, s tím už si už umíme poradit. Narrrrrveme do popelnic!
Původně jsem neměl v úmyslu se k tématu vracet, ale když jsem si později přečetl vyjádření pánů Sekery a Kysely, rozhodl jsem se napsat těchto několik řádků jako úvod k mému poděkování řediteli knihovny a statutárnímu zástupci generálního ředitele Národního muzea panu Mgr. Martinu Sekerovi PhD.https://blog.aktualne.cz/blogy/pohled-zblizka.php?itemid=34944 a panu prof. JUDr. Janu Kyselovi , Ph.D., DSc, vedoucímu Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty University Karlovy https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/kauza-peroutka-soud-rozhodnuti-milos-zeman-novosad_2007071757_kno
Mé poděkování naopak nepatří panu JUDr. Tomáši Novosadovi, neboť jsem důvodně přesvědčen, že se mu stalo právě to, co se pokusil shledat u Ferdinanda Peroutky a co vedlo k nedůstojné plichtě v této kauze.
https://domaci.hn.cz/c1-65441750-peroutka-byl-fascinovan-nacismem-i-hitlerem-jak